Martin Hausenblas

Pro Čechy je čím dál více příležitostí, kam svoje peníze mohou na dobrou věc vkládat. Podle Nadace Via dají tuzemští obyvatelé na darech ročně až přes 7 miliard korun. Potenciál je však podle filantropů i lidí, kteří tuto oblast sledují, výrazně vyšší. Lidé podle nich budou dávat tím víc, čím více bude relevantních a průhledných projektů.

Začínalo naprosto chaoticky, ale postupně „vyrostlo“ a přeměnilo se ve strategické a transparentní konání. Řeč je o rozdávání peněz, respektive jejich rozdělování na dobročinné a charitativní účely. Podle Nadace Via jsme byli oproti roku 2000 loni více než dvaapůlkrát štědřejší, u firemních dárců dokonce bezmála pětkrát.
„Dárců v Česku přibývá, ale vzhledem k síle ekonomiky Češi zatím dávají málo,“ tvrdí Petr Sýkora, spoluzakladatel nadace Dobrý anděl, která pomáhá rodinám s onkologickými a vážnými onemocněními.
* Přes pět miliard darů
Právě rozvoj firemní filantropie a individuálního dárcovství je závislý na ekonomické úrovni státu. Čísla Nadace Via, která se rozvoji dárcovství u nás dlouhodobé věnuje, mu dávají za pravdu. „Celkové soukromé dárcovství v Česku již druhým rokem po sobě překračuje hranici 5 miliard korun a je tedy na historicky nejvyšší úrovni od roku 1989,“ dodává Nadace Via. Nicméně podotýká, že část darů například do pokladniček či veřejných sbírek je anonymní, a proto se podle nadace celkové soukromé dárcovství v České republice blíží 7 miliardám korun.

7
mld. Kč

Této částce se podle Nadace Via blíží suma za celkové soukromé dárcovství v Česku.

162
Kč

činil průměrný dar na obyvatele České republiky v roce 2014.
Zdroj: Nadace Via

Vývoj soukromého dárcovství v Česku
Graf vychází z darů v daňových přiznáních fyzických osob, v letech 2000–2014. Do individuálních dárců jsou zahrnuti zaměstnanci a OSVČ.
Pozn.: V letech 2005 až 2007 mohlo být uplatňováno společné zdanění manželů.
Zdroj: Dary uplatněné v daňových přiznáních dle MF ČR a Finanční správy ČR

Pro Čechy je čím dál více příležitostí, kam svoje peníze mohou na dobrou věc dát. Tuzemské i zahraniční komerční subjekty zakládají vlastní specializované nadace a zaměstnávají odborníky, kteří rozhodují o rozdělování peněz neziskovým organizacím.
„Lidé budou dávat tím víc, čím více bude relevantních a průhledných projektů. A na to potřebujete inovátory, stejně jako jsou v podnikání i technologiích,“ dodává Petr Sýkora.
* Rychlejší růst než HDP
Statistiky o dárcovství v Česku ukazují, že přinejmenším objem finančních darů roste v Česku výrazně rychleji než HDP.

Česká společnost není zatím prošpikována dobrotivými jedinci odkazujícími své jmění na dobročinnost. Ale třeba příklad Petra Sýkory, manželů Winklerových, Martina Hausenblase či třeba Libora Malého ukazují, že být filantropem je v současném Česku považováno za součást dobrých mravů i společenské prestiže.
Jak je patrné z grafu, předloňský rok přinesl výrazný meziroční nárůst firemního dárcovství. V roce 2013 darovaly firmy poprvé v historii kumulativně více než 3 miliardy korun. A loňský rok tento trend potvrdil.
* Nejvíce jde na oběti pohrom
Nejčastějšími adresáty dobročinných příspěvků v Česku jsou oběti živelních pohrom, následují sociální služby, pod čímž si můžeme představit hlavně dětské domovy, SOS vesničky, nebo azylové domy, a ochrana zvířat.

Vývoj dárcovství mezi firmami v Česku
Graf vychází z darů v daňových přiznáních právnických osob, v letech 2000–2014.
Zdroj: Dary uplatněné v daňových přiznáních dle MF ČR a Finanční správy ČR

Příklady českých podnikatelů-filantropů

Jan Bárta
Internetový podnikatel s doménami. Osobně působí jako mentor vybraných studentů na anglickém gymnáziu, kde nedávno sám studoval.

Karel Janeček
Spolumajitel společnosti RSJ obchodující s finančními deriváty. Je také zakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu proti korupci. Založil také Nadační fond Neuron na podporu vědy a Nadační fond pomoci.

Kvido Štěpánek
Majitel a šéf firmy Isolit-Bravo, vyrábějící komponenty pro autoprůmysl, ale i domácí spotřebiče. Podporuje různé akce, projekty v místě svého působení v Jablonném nad Orlicí. Finančně také podporuje především velké charitativní organizace, jako jsou Lékaři bez hranic, UNICEF, Nadační fond Charty 77 a další.

Libor Malý
Založil a vedl společnost LMC, která provozovala portály jobs.cz a práce.cz. Poté, co firmu prodal, se začal věnovat projektu sociální sítě Hearth.net, která rozvíjí ekonomiku daru.

Libor Winkler
Šéf představenstva společnosti RSJ. Finančně podporoval protikorupční projekt Rekonstrukce státu, Nadační fond proti korupci, prostřednictvím nadačního fondu Neuron i vědu a výzkum, přispívá rovněž na výstavnictví a vydávání knih.

Martin Hausenblas
Zbohatnul na prodeji reklamního textilu pod značkou Adler. Po autonehodě se začal věnovat zlepšování světa. Inicioval, nebo se zapojil do aktivit I Love Ústí, Stipendijní fond Renesance určený na podporu studentů nebo absolventů vysokých škol v Ústeckém kraji se zájmem o studium v zahraničí a je předsedou sdružení podnikatelů Podnikáme bez korupce.

Petr Sýkora
Spoluvybudoval firmu Papirius, dodavatele kancelářských potřeb pro firmy. V roce 2011 spoluzaložil nadaci Dobrý anděl, která pomáhá sehnat finanční prostředky rodinám s onkologickými a jinými vážnými onemocněními.

Dalšími již méně častými cíli darů jsou zdravotní a lékařská péče, zahraniční pomoc, ochrana životního prostředí. O něco hůře je na tom sport a volný čas, kultura a umění, náboženská a duchovní činnost.
1
Nejčastějšími adresáty dobročinných příspěvků v Česku jsou oběti živelních pohrom.
Na konci podpory je činnost politických stran, řešení společenských problémů a ochrana lidských práv a menšin. Úplně poslední je vzdělání a výzkum. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který vznikl z iniciativy Nadace Via a zaměřil se na zmapování filantropického chování veřejnosti. ??